Aktuální politická situace

Fidel Castro předal po 52 letech svou roli prezidenta a lídra komunistické strany Kuby svému mladšímu bratru, Raulu Castrovi. Kongres zvolil Raula novým prezidentem Kuby.

Dnes už bývalý prezident Fidel Castro uznal, že při vedení státu udělal řadu chyb, a podpořil program svého bratra, Raula Castra. Raul při své inauguraci na úřad prezidenta prohlásil, že političtí lídři už budou voleni pouze na 2 pětiletá období. Což je po Fidelově 52leté vládě docela změna.

Nové reformy

Na sjezdu komunistické strany se rovněž odhlasovala řada zásadních ekonomických reforem. Klíčové body se týkaly:

  • Právo regulovat nákup a prodej aut a domů. Na druhou stranu, hromadění majetku je proti socialistickým principům země.
  • Možnost podnikat, živit se sám. A také možnost vzít si úvěr na podnikání.
  • Zrušení přídělových lístků na potraviny, protože jsou obrovskou zátěží pro ekonomiku.
  • Komunistická strana nemusí být jedinou stranou, která se podílí na vedení státu.
  • Na klíčové politické posty by se měli dostat i mladší a schopnější lidé.
  • Pokračovat v hovorech s USA.

zdroj: cnn.com/cuba-castro

Co čeká Kubu v budoucnosti?

Kuba má obrovský potenciál a řada západních investorů už nad Kubou krouží jako supy nebo žraloci.

  • Výborná geografická pozice. Kuba je nazývána bránou do Karibiku. Havana byla až do revoluce v roce 1959 významným námořním přístavem. Pro řadu velkých lodí to byla poslední zastávka před plavbou přes přes Atlantik do Evropy.
  • Nemovitosti. Kuba obsahuje neskutečné množství nádherných nemovitostí. Řada z nich (pokud nespadly) jsou skoro ve stejném stavu, v jakém byly za revoluce v roce 1956. Havana je jedním velkým skanzenem. Řada domů je sice v dezolátním stavu, ale už jsou tu i části, které jsou opravené, a kde se kubánským zbohatlíkům prodává značkové oblečení. Kdo si to zabere a opraví, tak jednou bude vlastnit velmi lukrativní nemovitosti.
  • Turistický ruch. Před revolucí v roce 1959 byla Kuba jedním z nejoblíbenějších letovisek pro Američany. Byli to právě Američané, kdo tu vybudoval většinu hotelů. Po zhoršení kubánsko-amerických vztahů začali Američané jezdit hlavně na Floridu. (Kuba je lákala i z jiných důvodů. V USA v té době byla prohibice na alkohol,… Kuba nabízela gambling, prostitutky,…). Jakmile se spraví vztahy mezi Kubou a USA, tak Kuba může získat zašlou slávu.
  • Továrny a farmy na Kubě mají velký potenciál. Zatím nejsou příliš produktivní z mnoha důvodů. Špatná organizace práce, velmi zastaralé vybavení, nízká efektivita, zaměstnanci bez motivace, velké množství krádeží ze státního.
    • Jak se asi snaží zaměstnanec, který má průměrnou mzdu 18$/měsíc? Proč by se měl snažit, když za pronájem pokoje za 1 noc vydělá 10-25$, nebo když ukradne krabici Cohib (doutníků) a prodá ji na černém trhu turistům za 30$. Povinnost chodit do práce je spíše přítěž.
    • Některé zdroje uvádí, že až 40% toho, co se na Kubě vyprodukuje, se rozkrade.

Plánované reformy nejsou ničím jiným. Jak se dočtete v popisu současné situace, s řadou z nich už se začalo před několika lety.

50 let historie

Jak to vypadalo na Kubě kolem roku 1959? To je období před revolucí a krátce po něm.

Od roku 1933 byl u vlády Fulgencio Batista y Zaldívar, který s drobnými přestávkami vládnul až do roku 1959. Batista byl značně proamerický. Za jeho vlády se postavila celá řada hotelů pro americké turisty. Ze stejného období pochází i řada automobilů, které jezdí po Kubě dodnes. Ke konci Batistovy vlády se začala značně projevovat korupce a policejní brutalita. Havana té doby byla centrem gamblingu, protituce a americké mafie.

Kubánská revoluce začala v roce 1956, kdy Fidel Castro připlul na Kubu v pověstné lodi Granma, s cílem vyvolat revoluci proti Batistově režimu. První pokus byl neúspěšný. Revoluce se povedla až v roce 1959. Po pochodu ze Santiaga, přes celou Kubu, triumfálně vstoupili do Havany a převzali moc. Hlavními vůdci povstání byli Frank País, Fidel Castro, Huber Matos, Rolando Cubela, Camilo Cienfuegos a Ernesto Guevara zvaný Che, kteří se pak dostali do čela komunistické strany.

Během prvních let po revoluci, došlo k zásadním reformám. Reforma školství, po 2 letech byla téměř vymýcena negramotnost. Díky potulným učitelům se řada i starších lidí naučila číst a psát. Podle hesla „ve zdravém těle zdraví duch“ se začal masově podporovat sport. Každý Kubánec by měl mít k dispozici podmínky (např. hřiště), aby mohl pěstovat sport. Díky tomu má dnes Kuba jedny z nejlepších sportovců světa. Zahájila se i reforma zdravotnictví. Brzy se Kuba stala státem s nejlepším zdravotnictvím v Latinské Americe…

Lidské ideály byly krásné a při jejich naplňování se i dařilo. Na první léta po revoluci vzpomíná v dobrém řada Kubánců. Kde tedy soudruzi udělali chybu? V ekonomice. Po ekonomické blokádě ze strany USA nebylo komu prodávat  a ekonomika se začala hroutit. Nezbývalo než sáhnout po pomocné ruce, kterou nabízel Sovětský svaz. Začal vykupovat kubánký cukr a další produkci za velmi slušné ceny a nabízel levný benzín a technologie. (Sféra vlivu se dobře pozná i na vozovém parku. Kromě starých amerik v Havaně potkáte řadu vozů značky Lada, někdy i Volha).

Jenže po pádu Sovětského svazu vyschly i dotace a levný benzín. Kuba si musela začít pomáhat sama. Prošla si hlubokou krizí, ze které už se pomalu dostává. Bez reforem to ovšem nepůjde.

Více informací o historii Kuby naleznete například na Wikipedii.

zdoj: wikipedia/kuba + průvodce po Kubě + osobní zkušenost

 

Situace na přelomu 2010/2011

Podívejme se, jak vypadala situace na Kubě v prosinci 2010. Zveřejněné informace jsou na základě naší osobní zkušenosti a podle rozhovorů s místními Kubánci.

Průměrné platy

Kubánci žijí na přídělové lístky. Platy jsou tak nízké, že to lidem jinak nestačilo. Průměrný kubánský plat je 18$/měsíc, doktor v nemocnici má až 30$/měsíc, nejlepší balič cigár v doutníkové továrně má nejvyšší možný plat až 50$/měsíc. Na Kubě jsou 2 měny – tzv. dolary= CUC (konvertibilní pesos) a obyčejné pesos. 1CUC je přibližně 25 kubánských pesos.

S podnikáním se doslova roztrhnul pytel.

Od října 2010 do dubna 2011 dostalo více než 200tis Kubánců licenci na podnikání. Protože Kuba žije hlavně z turismu, tak si většina Kubánců otvírá penziony (casa particulare), restaurace a nebo mají stánky s různými turistickými předměty.

  • Místní už mohou několik let ubytovávat turisty v soukromí. Každý penzion (na Kubě se jim říká Casa Particulare) musí být označen cedulkou s modrým znakem a každý ubytovaný se musí zapsat do návštěvní kniky. Paní nebo pan domácí má povinost vás nahlásit na úřady. Cena za pokoj se pohybuje od 10 do 30CUC (podle lokality/sezóny a také kolik usmlouváte). Když to srovnáte s průměrným měsíčním platem, tak je to fakt kšeft. Není se tedy čemu divit, že například v Trinidadu je penzionem každý druhý barák v centru města. (Polovina ze zbytku jsou obchody pro turisty, restaurace a muzea).Když v Trinidadu vystoupíte z autobusu, tak na kraji autobusáku, hezky za nataženým provázkem, čekají „lovci měsíčních platů“. Jakmile podlezete provázek, tak se na vás vrhnout ze všech stran jako vosi, začnou vám rukama nohama vysvětlovat, proč se ubytovat právě u nich, co vše vám nabídnou navíc… Zkrátka budou se o vás prát, dokud si někoho nevyberete. Když si vezmete, že vám stačí urvat jednoho turistu, abyste vydělali průměrný měsíční plat, tak byste se také snažili.
  • Všude po Kubě narazíte na stovky stánečků, kde se vám babička bude snažit prodat háčkované šaty, dečky, ubrusy. Jinde vám zase pan malíř bude nabízet své obrazy, nebo vám klidně nějaký namaluje na zakázku. Turisté platí velmi služně a tak vám udělají, co na očích uvidí. Když jsme se bavili se stánkařem prodávajícím turistické tretky ve Varadaro, tak povídal, že musí státu zaplatit 300CUC/měsíčně za licenci a pak toho může turistům prodat kolik chce.
  • Hlad po penězích od turistů je tu příliš velký. Všechny turistické ceny jsou na místní poměry tak astronomické, že si Kubánci nebojí říkat o vysoké částky. Vůbec si nedovedou představit, kolik co stojí v Evropě. Proto se vám může stát, že narazíta na řadu služeb a věcí, které jsou na Kubě dražší než v Evropě. S vidinou peněz se tu čím dál tím více i oběvují i dotěrní Kubánci, kteří už v turistech vidí jen „chodící peněženky“. A já se těm Kubáncům nedivím, když vidí turistu, který tu za dovolenou utratí stejnou částku, na kterou Kubánci vydělávají 20 let, tak bych si také myslel, že v Evropě rostou peníze na stromech.

Obchody

Dnes už jsou skoro pryč ty časy, kdy každý kubánský obchod vypadal jako u snědeného krámu. Spolu s turistickou infrastrukturou se objevují i dolarové obchody, kde si mohou nakoupit i Kubánci, co mají dostatečné množství CUC. Tyto obchody fungují jako české Tuzexy, ale rozrůstají se tu jako houby po dešti.

  • Pryč jsou ty časy, kdy jste mohli na kubánském tržišti nakupovat za západní mýdla, šampóny či rtěnky. Dnes vám Kubánci řeknou, že nic takového nechtějí a ať koukáte zaplatit.
  • Nůžky mezi společenskými vrstvami se rozevírají velmi rychle. Je velký rozdíl, jestli vyděláváte v kubánské továrně 18CUC/měsíc a nebo jestli máte tučné příjmy z turistického průmyslu.
  • Jako extrémní případ ukažme, jak je to s cenou čerstvě vymačkaného džusu z cukrové třiny. Pokud vyjedete do malých vesniček, tak si tam můžete koupit za 1 pesos skleničku džusu (Skleničku? No, je to láhev od rumu, které uřízli vršek. Teď slouží jako sklenička.). Pokud se podíváte na ceny džusů v místech, kam autobusy přiváží turisty, tak se pohybují kolem 2CUC. To znamená, že se to turistům prodává 50x dráž.
  • Co se týká jiných produtů, například rumu, tak ve státních obchodem mají místní stejné ceny jako turisté. Většina místních si to ale obstarat na černém trhu za výrazně lacinějsí peníz. (Proto se toho na Kubě tolik rozkrade.)

Nemovitosti

Domy se na Kubě neprodávají. Každý může vlastnit pouze 1 nemovitost, takže zapomeňte na rodinný domek a restauraci k tomu. Vybavení domácností je značně „ubohé“. Když se podíváte, co vidí lidem na stěnách v místnostech, tak jsou to většinou fotky dětí nebo naopak rodičů a pak dárky, co dostali od turistů (pohledy, obrázky, …, staré umělé kytky).

Bezpečnost

Žádný Kubánec si proti vám nic nedovolí. Kubánci mají obrovský strach z policie. (Kdo ví, co se na Kubě dělo po revoluci…). Ovšem jakmile na něco nebudete mít svědka, ani nebudete vědět koho obvinit, tak máte smůlu. Příklad: pokud si nechám věci v pokoji na hotelu nebo v casa particulare, tak se mi nic neztratí (někdo by mohl přijít o licenci a to by hodně bolelo). Pokud si ale někde něco zapomenu a za 3min se proto vrátím, tak už je to nenávratně pryč (to přeci mohl odnést kdokoliv, víte kolik sem chodí lidí?).

Více viz článek Chudoba a korupce nebo Banditi z hor.

Zanechte komentář, nebo trackback z vašich stránek. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 feed.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2017 Průvodce po Kubě - píší nezávislí cestovatelé Andrey Bachtíková a Jakub Černý
Kontakt: kuba@sedumroseum.cz