Tabák a výroba doutníků

Kubánské doutníky patří mezi nejlepší na světě. Jsou pěkně drahé, a proto jsou výsadou pouze té bohatší vrstvy společnosti a běžných Kubánců. Podívejme se podrobněji na celý proces výroby doutníků.

Proces výroby

  1. Pěstování tabáku. Na přelomu listopadu a prosince se na plantáži zasadí malé sazeničky tabáku. Ty rostou zhruba 3 měsíce, než dorostou do výšky dospělého člověka. Celou tu dobu se musí opečovávat a zavlažovat. Zemědělci si ponechají cca 10% sklizně pro sebe a svojí rodinu a zbytek musí prodat za drobný peníz státu . Úroda tabáku je jen jednou ročně.
  2. Sklizeň tabáku. V březnu se tabák sklízí. Listy se otrhají, sváží do svazků a suší se ve slaměných domcích na plantáži (casa del tobaco). Tím jak jsou listy ve vlhkém prostředí nad zemí, tak pomalu fermentují. Podle kvality cigár se listy nechávají fermentovat od 3 měsíců až pro 3 roky. Během té doby získávají tabákové listy svoji charakteristickou vůni.
  3. Třídění v továrně. Pak se listy dostanou do továrny. Nejprve se třídí dle velikosti a odstínu (vše ručně).
  4. Dále se třídí podle vůně.
  5. Balení cigaret/doutníků. Výsledný balík listů se předá dělníkovi, který je balí do tvaru cigaret a lisuje. Nejprve si do dlaně naskládá několik zmuchlaných listů dle receptu. Míchají se listy, které doutníkům dodávají vůni a sílu, s listy, které dobře hoří. Zmuchlané listy ve dlani zabalí do jednoho velkého listu, který udrží tvar a celé to vloží do formy. Když se mu zaplní všech 8 přihrádek ve formě, tak ji přikryje druhým dílem formy a celé to vloží na půl hodiny do lisu. Výsledkem je cigáro pěkného tvaru, které ještě nemá vrchní kabát.
  6. Další dělník balí vylisované cigáro do hezkého tabákového listu a okrajuje ho na požadovanou délku. Největší piplačka je se špičatými konci.
  7. Balení doutníků. Hotové doutníky se třídí dle odstínu a vkládají se do krabiček (když už jsou doutníky tak drahé, tak to přeci musí vypadat, ne?).
  8. Teprve když jsou doutníky v krabičce, tak je další dělnice po jednom vyndavá, opatřuje každé cígo etiketou a zase je vrací na správné místo.
  9. Na závěr už se jen krabičky balí do kartonů, skládají na paletu a jsou připraveny na export.

Jak se liší jednotlivé doutníky

Jak se liší jednotlivé doutníky? Jestli jste milovník doutníků, tak je to složitá věda, měl bych vám řici milión rozdílů a pohádek (když už jsou doutníky tak drahé, tak se to musí umět prodat, ne?). Ale jednoduše bez prodejní omáčky se to dá říci takhle:

  • Tvar doutníku je jen věcí vkusu. Někdo má raději kulaté konce, někdo jeden špičatý, jiný zase oba špičaté. Čím více špiček, tím jsou doutníky dražší.
  • Tloušťka doutníku určuje sílu tabákového kouře. Někdo má rád slabší doutníky, někdo jiný by nejraději kouřil 3 naráz a tak se pro něj dělají tlusté doutníky.
  • Délka doutníku určuje, jak dlouho ho budete kouřit, než dohoří do konce. Nejdelší doutníky vydrží 3 hodiny.
  • Značka doutníku určuje náplň. V jakém poměru se míchají různě aromatické listy. Na Kubě jsou všechny továrny státní, takže i když se jedna značka vyrábí na dvou místech, kvalita musí být stejná.

Továrna na doutníky

Pokud vyrazíte na prohlídku tabákové továrny v Havaně (Fábrique del Tobaco), tak si celý proces výroby do detailu prohlédnete. Dozvíte se, že celá továrna sídlící v poměrně malé 5 -patrové budově vyrobí za den 25tis doutníků. Jeden člověk udělá cca 50-100 cigár za den. Samozřejmě záleží na tloušťce a tvaru. Zaměstnání v tabákové továrně je jedno z nejlépe placených zaměstnání v celé Havaně. Dělníci jsou placeni dle výkonu. Jejich mzda dosahuje 35-50CUC/měsíc (průměrná mzda na Kubě je 18CUC/měsíc). Dělníci mohou za den vykouřit kolik cigár chtějí a za den si mohou domů odnést 3 cigára.

Tradice výroby říká, že je potřeba dělníkům předčítat noviny a romány. I dodnes se předčítá 1 hodina z denního tisku dopoledne a odpoledne se čte nějaký zábavný román. Podle toho, který román se dělníkům tradičně předčítal, dostala ubalená cigára svojí značku – běžně se četl Romeo&Juliet nebo například Monte Cristo.

Zajímavostí je i korupce. Pokud chcete levně nakoupit doutníky přímo z procesu výroby, stačí některému dělníkovi podstrčit 10CUC a on vám za to dá pěkná 3 cíga. Ale pst! Je to přísně tajné. Nesmí je při tom nikdo vidět.

Trocha historie

Tabák se na ostrově kouřil již dlouho před tím, než byl ostrov objeven Kryštofem Kolumbem. Místní domorodé obyvatelstvo ho kouřilo z dýmek, ale nevdechovali ho ústy, nýbrž nosem.

V Evropě se tabák dostal do obliby až v devatenáctém století, kdy začal být hojně dovážen, a stal se stejně dobrým exportním artiklem jako cukr. Před tím se na Kubě pěstoval jen pro místní potřebu.

Rozmach tabákových plantáží nastal na ostrově už v 16. století. Často docházelo ke konfliktu zájmu. Pěstitelé tabáku byli postupně vytlačeni pěstiteli cukrové třtiny. Někteří z nich přestali tabák pěstovat a jiní utekli do hor, například do oblasti Piňar del Rio, kde si založili novou tabákovou plantáž.

Odkazy

  • E-shop Longfiller.cz  – doutníky, humidory, kubánský rum a příslušenství
  • doutníkový magazín – rady ohledně doutníků, „odborné“ články, historie
  • www.tobaccoworld.org (svět tabáku) – velmi informativní anglické stránky a všem s tabákem spojeným. Zajímavá je sekce věnující se doutníkům.
Zanechte komentář, nebo trackback z vašich stránek. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 feed.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2017 Průvodce po Kubě - píší nezávislí cestovatelé Andrey Bachtíková a Jakub Černý
Kontakt: kuba@sedumroseum.cz